Místem, kde se rozhodne o nových nositelech mistrovských dresů pro rok 2009 byly Karlovy Vary. Pro HB to znamenalo dlouhou cestu, za dosti výživným závodem. Mistrovství bylo rozděleno do dvou dnů, avšak ne tak jak jsme zvyklí. Opět byly na programu štafety, které se odjely už v pátek, a v sobotu se uskutečnily všechny závody jednotlivců již podle tradičního harmonogramu. Páteční pobyt v Karlových Varech byl ještě velice příjemný, teplota byla rozumná, ale hlavně - bylo sucho. Okruh byl poctivý, vesměs jen nahoru, a dolů. Dlouhý úvodní kopec seděl tempařům. Na trati byly pouze dva problematické úseky v podobě technických sjezdů. Těsně před štafetami byl poměrně zmatek v tom, který okruh se vlastně pojede. Původní plán použít krátký okruh určený pro žákovské kategorie vzal za své, důvodem byla doba pro jeho absolvování, která by pro štafety byla ostudně krátká. Na poslední chvíli se tedy přeorganizoval plán na dlouhý okruh. Což byl problém, protože dlouhý okruh nebyl ještě zcela zabezpečen po bezpečnostní stránce. Překážky na zemi nebyly vysprejované, stromy nebyly obalené, hlavní problém byl ale v jednom z technických sjezdů. Jednalo se o dva krátké prudké sjezdy které následovaly těsně po sobě. Závodníci tam nabrali poměrně vysokou rychlost a byl problém to dole ubrzdit, protože brzdný prostor byl extrémně malý. To by nebyl až takový problém, kdyby za tímto prostorem nebyl stametrový sráz na silnici. Tento sráz už stál zlomenou nohu jedné juniorky, která si zde projížděla trať, spadla dolů a zachytila se o strom...Štafety ale obsahovaly zkušené závodníky a tak se předpokládalo že to zvládnou, přesto byly obavy na místě.

Do štafet byla zapojená i Martina. Všechny velké týmy měli snahu poskládat štafet co nejvíce, ale ne každý měl ve svých řadách dost závodníků z potřebných kategorií. Pravidla totiž určovaly poskládat štafetu v sestavě: muž elite, žena (juniorka, kadetka), junior (kadet). Nakonec si Martinu "půjčil" Scott Scania tým Kolín, konkrétně Daniel Veselý a Lukáš Sáblík. První dvě štafety si brzy vypracovaly náskok, který v cíli pak činil minutu na třetí štafetu. S tou se právě pralo trio Veselý, Sáblík, Němcová. Martina jela svůj úsek jako druhá, společně s Šárkou Chmurovou, ženou z další štafety Scott Scania týmu Kolín. Do cíle dorazily společně a tak o třetím místě a o druhých vícemistrech republiky ve štafetách rozhodovali v jednou okruhu až Lukáš Sáblík a Filip Eberl. Nakonec se Martina medaile nedočkala, Lukáš přijel do cíle jako čtvrtý o 16 vteřin později než Filip Eberl. Přesto je čtvrté místo velice dobré. Největším dramatem celého závodu štafet se ale stal boj o první místo, na které padaly i sázky. Štefeta České Spořitelny měla na poslední úsek náskok minuty a čtvrt, a jel jej Ján Svorada. Po něm se za 75 vteřin vydal Jaroslav Kulhavý ze štafety Kooperativa Specialized. Spekulace jestli Jánčí udrží náskok 75 vteřin v jednom okruhu na nejlepšího bikera České Republiky vzali za své na cílové rovince. Štafeta České Spořitelny ve složení Pepa Kamler, Tereza Huříková a Ján Svorada nakonec vyhrála s konečným náskokem třinácti vteřin, po kterých přijel Kulhavý, který spolupracoval s Pavlou Havlíkovou a Janem Nesvadbou. Bronzoví byli Tomáš Paprstka, Šárka Chmurová a Filip Eberl.

Sobotní ráno už vůbec nebylo tak idylické. Snídalo se v doprovodu deště, což znamenalo opět bláto, na což jsme si ale už letos zvykli. Situace na místě ještě nebyla tak tragická, ale s nástupem juniorů bylo vše jinak. Krátce po vypuštění juniorů do závodu, který byl pro ně vyměřen na nezvyklých 7 okruhů, začalo vydatně pršet. Hned od začátku bylo jasné, že souboj o titul svedou Jan Nesvadba a Tomáš Paprstka, kteří cukli zbytku pole. Velice dobře se držel Honzův letošní sok Ján Svorada, v úvodu jezdil na 7. místě. Honza se držel kolem místa dvacátého. Roman ukázal od Okrouhlé že mu forma roste a to potvrdil i na mistrovství, když jezdil kolem pětadvacítky. Jirka se ve třetím kole objevil nezvykle pozdě, což se vysvětlilo problémem v podobě přetrhlého řetězu a tedy ztráty mnoha míst. Honza se do cíle dokázal ještě kousnout a dojel nakonec osmnáctý, vyrovnal tak výkon z České Kamenice. Roman jel výborně, vlivem dlouhého závodu možná ke konci trochu ztratil, přesto dokončil na výborném 24. místě, a jako poslední dojel bez ztráty kola. Jirka se po opravě defektu dokázal znovu rozjet a získat zpět několik pozic. Přetržený řetěz ale znamenal značnou ztrátu a tak byl Jirka dojet o kolo, a skončil na slušném 34. místě. V celkovém hodnocení se po Karlových Varech nic nezměnilo, protože umístění v rámci mistrovství republiky se nepočítá mezi pohárové závody.

Juniorský závod za vytrvalého deště byl ještě ničím, oproti startu žen, juniorek a kadetek. To už se rozpršelo tak, že schovávat se pod stromy bylo zbytečné. Martina si chtěla spravit chuť po ztraceném prvenství v celkovém hodnocení a odvézt si domů mistrovskou medaili. Měla na to 5 kol a nejlepší českou konkurenci. Pro Huříkovou a Havlíkovou to byl téměř sólo závod kdy si hlídala jedna druhou. Martina bojovala na čtvrtém místě, a evidentně se trápila a nejelo se jí moc dobře. Před ní totiž s poměrně značným náskokem jela nová tvář ženské cyklistiky Pavlína Šulcová. Ani na tu Martina v Karlových Varech neměla, a tak si zklamaná přijela pro druhé čtvrté místo v rámci mistrovství republiky 2009.

Jediný, kdo z HB odjel závod v suchu byl Petr, který v kategorii Masters odstartoval už v půl 10.. Při psaní těchto řádků se mi vybavil Petrův famózní suverénní výkon na Zadově před dvěma lety, kde ho o titul připravil defekt z nejhorším možném místě. Letos ale Petr stál úplně jinde, konkurence byla několikanásobně větší jak kvalitativně tak kvantitativně, a na starou formu se nevzpomíná. Ani v Karlových Varech ale nebyl vůbec do počtu. Na vedoucí kvartet ztrácel necelou minutu a páté místo měl poměrně spolehlivě pohlídané. Když potom vlivem defektu odpadl , rázem se ocitl opět na tradičním čtvrtém místě. Na kterém i dokončil. Medaile ale nebyla vůbec daleko, vzdálená asi "jen" třičtvrtě minuty.

~David~

Zpět do archivu aktualit