Poslední pohárový závod před Mistrovstvím republiky se přesunul do Krkonoš. Cross Country jsme si mohli užívat ve skiareálu Špindlerův Mlýn. Český pohár XC se sem vrátil po 11 letech. Důvod proč byla tak dlouhá přestávka by se našel. Trať která vedla z zčásti i po černé sjezdovce po technické stránce nedosahovala ani úrovni Bořitov Cupu. Technický sjezd, nebo alespoň výjezd jsme na trati hledali marně. Když jsme asi 2 kilometry jeli po zpevněné lesí asfaltce, věděli jsme že tento závod bude velmi neatraktivní. V pátek při příjezdu trať zkrápěl chvílemi dost silný déšť. Louka byla tedy velmi mokrá a dost to klouzalo. rychle jsme postavili stan a schovali se před nepříjemným počasím. To se nakonec trochu umoudřilo a pustilo nás projet si onu nezáživnou trať. Na závodní klání nás doprovodil kromě zažitého sedmičleného týmu i Borek Babák, který si závod českého poháru užíval vůbec poprvé.

V sobotu ráno bylo počasí o poznání lepší, chvílemi jsme se mohli pokochat i slunečným počasím. Trati to na technice nepřidalo, ale jelo se aspoň po suchým. Startovní výstřel poslal na trať jako prvního Petra. Ve dvacetihlavé startovní listině se bez problémů uchytil v první pětce a útočil na bednu. Ve čtyřech kolech se držel na pátém místě s lehkým odstupem na čtvrté, i třetí. Konkurence byla vyrovnaná a Petr se na lepší než páté místo nedostal. od čtvrtého místa ho dělilo jen 9 vteřin a na třetí místo dalších 8. Na mistrovství republiky by to tedy mohl dotáhnout až na bednu, a zopakovat tak úspěch z Karlových Varů. za 5. místo dostal vydřených 52 bodů a s nulovým bodovým ziskem z Pardubic je celkově zatím na 6. místě.

Další start který nás zajímal byl hned po dojezdu masters. Martina si po Varech brousila zuby na bednu, a hned po startu po ní tvrdě šla. Po prvním kole se kolem našeho stanu prohnala jako čtvrtá, s asi půlminutovou strátou na duo Bublová, Chmurová. Závod měla pěvně v otěžích Pavla Havlíková, ale další místa byla ještě otevřená. Všichni jsme Martině drželi palce aby se po druhém kolem vynořila ze zatáčky dřív a osvěžila naději na bednu. A bylo tomu tak. Šárka Chmurová v polovině závodu už trochu ztrácela a Martina jí začala dýchat na záda. Další kolo bylo ale zase všechno jinak, První místo bylo beze změn, ale druhá a třetí pozice se zase prohodila, a Martina začala dojíždět nikoliv Šárku, ale Ilonu. Do posledního kola nám tedy dala důvod se nervovat. V půlce posledního kola jsme dostali informaci že Martina Ilonu už dokázala dojet. Vše jsme viděli až v samotném závěru závodu, všichni jsme stáli jak zkamenělí a čekali kdože to přijede na třetím místě. Nakonec se tam první objevila Ilona, Martina až s desetivteřinovým odstupem. Mohutný finiš jí už nedal síly na závěrečný spurt. Přesto je čtvrté místo úspěchem a s 55 body ze špindlu je Martina celkově třetí za druhou Terezou Jansovou a letos suverénní Pavlou Havlíkovou. Po škrtání nejhoršího výsledku má Martina 3 body k dobru nad Terezou, rozhodovat tak bude až domácí Kuřim.

Start juniorů vypustil na trať 71 závodníků. Do problémů se hned po startu dostal Jirka, který spadl a dostal ránu do přehazovačky, která pak nepracovala jak bylo třeba. První od nás se na startovním kopci objevil Roman, který opět uplatnil dobrý start a vyjíždělna rovinku kolem 40. místa. Já jsem se tam dobelhal asi o 20 míst později. Na pěšince po kopci mě ale hned práskl Jirka a  pelášil si to po rovince dopředu. Zatímco se závod se pro Romana a Jirky slibně rozjížděl, pro mě skončil hned ve sjezdu před druhým nájezdem na startovní kopec. Na louce v serpentinách jsem doháněl ztrátu na opěrný bod Michala Vašíčka z Moravce, a na sypkém povrchu mě ustřelilo přední kolo, a já šel přímo na rameno k zemi. Myslel jsem si že to bude dobrý, ale když jsem se zvedl, tak bylo po závodě. Sjezd jsem došel po svých (doteď mě mrzí že jsem si nenechal zavolat čtyřkolku), kde se mě ujal Borek a skončil jsem v sanitce. S konstatováním že nic není zlomené, jsem dostal šátek na zavěšení a desinfekci na odřený koleno a šel jsem se uvelebit do stanu. Zanedlouho prosvištěl Roman který jel kolem 40. místa, a s větším odstupem Jirka. Ve třetím kole měl ale Roman bohužel defekt, který ho posunul na hranici s body a kde se potkal s Jirkou, který bojoval s přehazkou. Poslední kolo už závažnou změnu nepřineslo, a tak oba končí s dobrým výsledkem těsně bez bodů. Jirka na 51. místě a Roman na 52.. Škoda, za tu dřinu by si jistě aspoň bodík zasloužili.

Sobotní závodění tak bylo celkem úspěšně ukončeno. Po elitě, kde vyhrál Jarda Kulhavý jsme se jeli uvelebit na hotel, protože nás druhý den čekala kochačka v podobě českého poháru sjezdařů. Stihli jsme si i projít špindl, mrknout se na tucty hotelů a restaurací které tu vyrostly a po večeři jsme mohli spokojeně usnout.

Nedělní downhill si většina užila opět ze sedla. Borek, Petr a Martina ale kolo zavrhli a šli proti směru jízdy do kopce pěšky. Zbytek se lanovkou svezl na samotný vrchol kopce kde sjezd začínal, a akorát jsme stihli první závodnici. Rozdíl mezi sjezdaři a xcčkaři byl víc než znatelný. Odpružené kolo dělá hodně, ale sjezdaři a sjezdařky musí mít opravdu pro strach uděláno. Nad uměním sjezdařů jsme jen kroutili hlavou a foťák nepřestával pracovat. Bylo zajímavé na závodišti sledovat proměni mezi maminkou a manželkou na zarytou fanynku. Jeden příklad za všechny: maminka k dítěti : "za chvilku pojede tatínek, za chvilku pojede tatínek", z lesa se vynořil zakuklený biker a starostlivá maminka spustila : "dupej dupej! Pusť ty brzdy kurva!". Sna to nebude mít dopad na výchovu dítěte. V práci jsme mohli vidět i mistra republiky Adama Vágnera, který celý závod i vyhrál.

Takto jsme si užívali bikový víkend, i když vše nedopadlo přesně podle představ, zážitek to jistě byl. Takže na příštím poháru v Losinách čau.

P.S.: fotky budou

~David~

Zpět do archivu aktualit